Antidepresiva

Antidepresiva (AD) tvoří skupinu léků působících zlepšení patologicky depresivní nálady a dalších doprovodných příznaků (často úzkost, snížení zájmu o okolní dění, koníčky či poruchy spánku, nechutenství atd.) Jejich účinek se projevuje zpravidla až po 1-3 týdnech. Většinou se podávají 4-9 měsíců po ústupu příznaků deprese z důvodů přecházení relapsu. Příznaky vysazení vznikají v několika dnech, jsou zpravidla mírné a krátkodobé, typicky se jedná o subjektivně značně prožívanou nepohodu.

Hlavním účinkem je především zvýšení koncentrace serotoninu, noradrenalinu a dopaminu v synaptických štěrbinách CNS. Zároveň odstraňují neurotransmiterový deficit v látkové výměně CNS.

Vedlejší účinky

Často negativně ovlivňují krevní tlak, srdeční puls a rytmus (často především u starších pacientů), na druhé straně, častá tachykardie je závažná více subjektivně než klinicky. Nezřídka též dochází k častému váhovému přírůstku. Dlouhodobější vyšších dávek malprotinu (viz. Rozdělení antidepresiv) může vyvolat epileptické paroxysmy.

Dělení antidepresiv

Antidepresiva I. generace (všechna uvedená patří mezi tricyklická)

* Amitriptylin – Mají silný sedativní účinek, proto se podává především při ohrožení suicidem a poruchách spánku, patří mezi tricyklická antidepresiva.
* Dosulepin – Používá se především při léčení lehkých a středně těžkých depresí spojených s úzkostí, přičemž má neobyčejně rychlý nástup antianxiolytického účinku.
* Klomipramin – Opět se používá vesměs při léčení všech typů deprese, má výraznější účinnost u útlumových forem, úzkostných poruch, katalepsie, panických poruch nebo při narkolepsii.
* Nortriptylin – Především pro útlumové formy bez výraznější anxiozity.

Antidepresiva II. generace

Nepůsobí na rozdíl od antidepresiv I. generace anticholinergně ani kardiotonicky

* Maprotilin – Podobně jako amitrptylin, silný sedativní účinek, rychlý nástup účinku, minimální frekvence nežádoucích účinků.
* Mianserin – Vysoce účinný, sedativní vlastnosti. Podobné vlastnosti jako maprotilin.
* Viloxazin – Používá se pro depresivní poruchy lehkého stupně, nemá nežádoucí účinky jako ostatní tricyklická AD.
* Tradozon – AD se zdvojeným serotoninovým působením, používá se pro všechny druhy deprese spojené buď s úzkostnými stavy, při léčbě závislostí chronických bolestech či sexuálních dysfunkcích.

Antidepresiva III. generace (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu-SSRI)

* Fluvoxamin – Výrazný anxiolytický efekt (srovnatelný s benzodiazepamy), zlepšuje poruchy spánku spolu s depresí již po prvním týdnu užívání.
* Fluoxetin – Vhodný především pro hypodynamické inhibované deprese, dále indikován pro panické poruchy, OCD, bulimia nervosa apod.
* Citalopram – Patří mezi nejselektivnější inhibitory, je dostupný i v aplikaci jako infuze. Charakteristický je pro rychlejší nástup účinku a nižší výskyt nežádoucích gastrointestinálních příznaků. Je vhodný spíše pro starší pacienty, tedy 65 let a více.
* Sertralin – Vhodný při léčbě akutní deprese, při prevenci relapsů i recidiv deprese, prevence návratu OCD či PTSD jak u dětí, tak i dospělých osob.
* Paroxetin – Kromě deprese se používá též při léčbě generalizované úzkostné poruchy, panické poruchy, OCD, sociální fobie či PTSD. Má i anxiolytický efekt, je zatížen minimálním rizikem přesmyku do mánie, nepůsobí prokonvulzivně.
* Escitalopram – Osvědčený při léčbě těžkých depresí a redukci anxiety či dlouhodobé profylaxi. Z nežádoucích účinků stojí za zmínku pouze lehké zpomalení pulzu.

Antidepresiva IV. generace

Opět působí na bázi zpětného vstřebávání serotoninu, vyznačují se minimálními nežádoucími účinky.
* Venlafaxin – Používá se při léčbě všech typů deprese, dále při léčbě dlouhodobé úzkosti a chronických bolestivých syndromech. Častým vedlejším účinkem je nauzea či krátkodobá hypertenze.
* Bupropion – Antidepresivum řady NDRI (inhibitor zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu). Vhodný především pro léčbu inhibovaných útlumových depresí při potřebě vyhnout se sexuálním obtížím, hypersomnii, pseudodemenci apod.

Valdoxan – patří do samostatné generace antidepresiv díky svým zcela odlišným účinkům. Působí na produkci melatoninu, čímž ovlivňuje cirkadiální rytmus člověka.

Zdroje:
Bouček, J., & Pidrman, V. (2005). Psychofarmaka v medicíně (Vyd. 1. ed.). Praha: Grada.
Raboch, J., & Jirák, R. (2005). Psychofarmakologie pro praxi (Vyd. 1. ed.). V Praze: Triton.
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Antidepresiva

Vypracoval/a: Edita Fedorková